Neurotické poruchy a terapie

Neurotické poruchy patří k nečastějším důvodům, proč klienti vyhledají terapeuta nebo psychologa. Neurotické poruchy se vyznačující se celou řadou fyzických a psychických příznaků, které jsou klasifikovány jako obtěžující. Chování u neurotických poruch neporušuje základní sociální a kulturní formy života a hodnocení reality není hluboce narušeno jako je tomu u psychotických poruch.

Pro neurotické poruchy je typická změna prožívání, za kterou mohou narušené emoce, které způsobují, neadekvátní fyziologické reakce a prožívání. Základním rysem těchto potíží je pocit ohrožení a zhoršení emoční nálady, která je často doprovázena pocity napětí, strachu a úzkosti, které vedou ke změnám v chování.

Chování člověka trpícího neurotickou poruchou je většinou viditelné pro okolí a působí neobvykle. Postižený člověk si zpravidla odlišnost svých projevů uvědomuje.

Neurózy jsou funkčními poruchami (poruchami v oblasti psychických funkcí), nejsou spojeny s nálezem v oblasti nervového či jiného orgánového systému. Neurotické poruchy nejsou poruchy osobnosti psychotického charakteru jako je např. schizofrenie, paranoia apod., jejichž léčbu či stabilizaci zajišťuje psychiatr.

Obecně se má za to, že vznik psychické poruchy, tedy neurotické poruchy, může být podmíněn mnoha faktory. Nejčastěji je příčina připisována genetickým faktorům, abnormalitám mozku, něvědomým konfliktům, nevhodnému osvojení obranných mechanismů v raném věku, špatnými rodičovskými vzorci atd.

Mezi nejčastější neurotické poruchy patří:

  • Úzkostná porucha
  • Panická porucha
  • Fobická úzkostná porucha
  • Agorafobie
  • Klaustrofobie
  • Sociální fobie
  • Specifické fobie
  • Hysterie
  • Obsedantně kompulzivní porucha
  • Posttraumatická stresová porucha
  • Akutní reakce na stres
  • Disociační poruchy
  • Poruchy příjmu potravy
  • Poruchy spánku
  • Somatické problémy
  • Hypochondrie
  • Smíšená úzkostně depresivní porucha

Všechny neurózy mají společný rys, a tím je neharmonický stav prožívání sebe a okolí. Je dobré si uvědomit, že názvy diagnóz jsou umělými konstrukty, které se snaží rozdělit lidskou psychiku, prožívání a stav vědomí do pomyslných přihrádek, ale ve skutečnosti de facto neexistují. Diagnózy však mohou být užitečným vodítkem pro terapeutickou práci, neboť svým obsahem definují povahu klientových potíží a mohou také naznačovat směr, kam až se tyto potíže mohou rozvinout. Pomohou tedy lépe stanovit a uskutečnit terapeutickou, psychoterapeutickou a lékařskou intervenci.

Jak terapie pracuje s příčiny a následky neuróz

Z hlubšího hlediska příčinu můžeme chápat pouze jako důsledek, což v procesu terapie není důležité. V opozici na klasické západní psychologické přístupy ve stanovování příčin, jsou přístupy hlubinné a spirituální, které hledají důvody vzniku psychických poruch v odlišném úhlu pohledu. Východní filozofie staví především na principu příčiny a následku z hlediska zachování soudržnosti světa (karmě), západní filozofie vše staví do racionální a exaktní roviny. Bez ohledu na západní či východní pojetí existence, které se snaží popsat a vysvětlit psychické prožívání člověka z různých aspektů, zůstává skutečností, že stále více lidí v naší společnosti trpí různými formami psychických potíží, které v určité míře můžeme zařadit pod, předem stanovenou, diagnózu nebo konstatovat, že se k této diagnóze minimálně přibližují.

Většina společnosti trpí vahou svých nevhodných mentálních vzorců, prožitých traumat a nevhodných vnitřních přesvědčení o sobě a o světě. Málokdo si je schopný připustit, že má hluboko na psychické úrovni, nějaká špatná nastavení, které zapříčiňují jeho špatný psychický stav. Pokud se tento špatný psychický stav podporuje a rozvíjí, může se chování a prožívání člověk velmi rychle vymknout vlastní kontrole a nastává stav psychiky, o kterém lze, v psychologickém slova smyslu, uvažovat jako o neurotické poruše. Většinou si lidé připouští právě pouze výsledek svého stavu.

Úkol terapie u neuróz

Terapie má za úkol pomoci klientovi odhalit původ těchto symptomů, který spočívá právě v onom vnitřním nastavení, které je běžnému vnímání skryto. Toto původní nastavení se odehrává v nevědomí (podvědomí) lidské psychiky, a právě tam je potřeba zaměřit terapeutickou pozornost při práci s tzv. poruchami osobnosti, které se rodí v naší vědomé části. Pokud by se terapie odehrával pouze na vědomé úrovni, bylo by to stejné jako stále dokola malovat promočený strop pod střechou, aniž bychom opravili střechu. Žádná terapie však nemůže zaručit pozitivní výsledek, i když ho samozřejmě v mnohém případě skutečně přináší.

Závažné poruchy osobnosti

Existuje celá škála poruch osobnosti, kde je nutná spolupráce s lékaři a psychiatry, jelikož farmaceutická léčba a volba vhodných psychofarmak je nevyhnutelná. Největší rizikem je skutečný zdravotní stav klienta, sebevražedné myšlení, latentní agrese a deviace, afektivní emoční stavy a jiné kognitivní nebo behaviorální poruchy, které se velmi často odehrávají na pozadí klientů a mohou se během sezení nečekaně objevit. Pokud terapeuta nebo psychoterapeuta vyhledá klient s evidentní či potvrzenou diagnózou závažné poruchy osobnosti, je potřeba zvážit další postupy práce s takovým klientem, která vyžaduje nemalé terapeutické zkušenosti a dobrou spolupráci s lékaři. Osobně takové klienty do terapie přijímám pouze na doporučení psychiatra či lékaře, se kterými v jeho léčení spolupracuji.

Obecné příznaky neurotických poruch:

Psychické příznaky:

  • poruchy myšlení – obsedantní – vtíravé myšlenky, poruchy hodnocení a sebehodnocení
  • poruchy emocí – strach, přerůstající někdy až do fobie, úzkost, deprese
  • poruchy paměti (amnézie)
  • poruchy pozornosti – porucha koncentrace, unavitelnost
  • poruchy sebeovládání – nutkavé jednání a chování

Fyzické příznaky:

  • Třes
  • Bolesti v různých částech těla
  • Problémy se zažívání
  • Pocity nevolnosti
  • Nespavost
Informace o možnosti terapeutického sezení naleznete zde >>
Prosinec 5, 2018

Štítky: , , , , , ,